Jak to všechno začalo?

V roce 1984, v době kdy se Offspring dávali dohromady, se začala pomalu rozpadat originální punková scéna. “Chodívali jsme do tanečního klubu, který se jmenoval Circle City a tam bývalo tak deset různých part”, vzpomíná Greg K.. Holland k tomu dodává: “Na naší střední působila hodně rocková scéna, stejně tak také nějaké výstřední proudy, New Wave a pochopitelně i punk” Zde na Pacific High, dosti velké kalifornské střední škole v Garden Grove se Holland neřadil k žádné z těchto skupin. Každé třetí dítě zde mělo za otce pracovníka v nemocnici a za matku učitelku, takže byly všichni pořádně vedeni k tomu, aby se chovali jako hodné dětičky a všichni kolem nich doufali, že jednou budou doktoři. “Sport byl opravdu důležitou věcí”, vzpomíná dále Dexter Holland,“ Byl jsem v běžeckém týmu”. Tam se taky potkal s Gregem Krieselem. Greg se spíše zajímal o sport, kromě běhu byl také skvělý v basketu. Snem jeho otce bylo z něj mít právníka. “Hudba nebylo zrovna něco, co by mě osobně moc říkalo, ale pak jsem byl nějak uprostřed toho všeho”.

Krušné začátky

Holland a Kriesel zanedlouho spolu s dalšími dvěma kluky z týmu založili svou první kapelu s názvem Manic Subsidal. Tehdy dokonce neměli ani žádné nástroje, natož , aby na ně uměli hrát. Poté, co si nějaké pořídili se Kriesel učil hrát s Brianem. Ovšem akordy jim ještě nešly, a tak hráli jednoduše pouze na jednu strunu. Trvalo jim celé léto, než si zahráli nějakou skladbu. První koncerty se pak konaly u Kriesela doma v horním patře, zatímco máma, který byla prej hodně v pohodě, trpěla dole. 

První krůčky ''Potomka''

Onen podzim začal Dexter studovat na USC molekulární biologii (studium dokonce ukončil a nyní má titul Ph.D.). Kriesel chodil zase na Golden West Junior College, takže příležitosti ke hraní byly pouze o víkendech. Jakmile Holland napsal několik písní s velmi výmluvnými názvy jako například “Very Sarcastic” či “Sorority Bitch”, začala se kapela schánět po levném studiu. V této době odchází dosavadní kytarista studovat medicínu a na jeho místo přivedl Greg K. Kevina Wassermana alias Noodles, starší spolužák, který si přivydělával ve škole jako vrátný. Okamžitě si padl do oka s Dexterem.‘‘Byl jsem Bryanem okouzlen.Říkal jsem si,co to ten kluk zkouší,vždyt´ mu to k němu vůbec nejde.‘‘Poněvadž byl z kapely jediným, kdo měl přes 21, byl užitečný hlavně při návštěvách hospod ke kupování piva.Ron Welty se do party k THE OFFSPRING dostal přes svou nevlastní sestru.Přestěhoval se do Garden Grove,nikoho neznal,a tak ho vzala na schůzku s Hollandem.Weltymu bylo teprve 16 let.‘‘Dobře si vzpomínám na to,když jsme jeli na naše první turné.Museli jsme u Ronových rodičů požádat o svolení.‘‘ Říká Dexter.‘‘Ani se nedivím,že se jim moc nelíbilo pustit své dítě někam s bandou punkerů.Nakonec jsme je přemluvili.‘‘Kdybychom vyrůstali v Berkeley(Green Day,Rancid), by byla to jiná story.Koncertů přibývalo,také jejich jméno se už pořádně rozletělo po okolí.

Pomalá a trnitá cesta ke slávě

 V roce 1987 si Offspring zaplatili vydání prvního singlu I ĺl be Waiting/Black Ball Dva roky nato dostávají smlouvu od labelu Nemesis, což byla malá firmička specializující se na punk. Poté, co si odchytili producenta Thoma Wilsona, který se podílel na jejich oblíbených albech od T.S.O.L., Vandals a Dead Kennedys, nahráli Offspring s jeho přičiněním další singl nazvaný Baghdad a takové debutové album THE OFFSPRING . Holland k tomu dodává: “Každá punková kapela psala v roce 1984 o policii, smrti, náboženství a válce; tak jsme to tak udělali taky”.

Zřejmě nejlepší album

Dema kapely cpali skoro všude. Nevyhnuli se ani Brettu Guerewitzovi, majiteli Epitaph Records, který měl na svém kontě největší kalifornský punkový úspěch – Bad Religion. Na první pokus jejich nahrávku ale odmítnul.I když punk v jejich podání byl občas trochu těžkopádný a neohrabaný, nakonec se ho prodalo víc jak 10 000 kopií, což byl pěkný úspěch na mladou začínající kapelu, nehledě na to, že v té době v okolí Los Angeles frčel hlavně thrash metal. Druhé album IGNITION (92) nahráli THE OFFSPRING pro začínající label Epitaph, který založil kytarista a leader známé punkové kapely BAD RELIGION Brett Gurewitz. Je na něm zřejmé, že kapela nasbírala víc zkušeností a jejich projev je na něm sevřenější a kompaktnější.

Totální punkový ''Boom''

 Opravdová bomba měla ale vybuchnout až o 2 roky později. Třetí CD SMASH (94) dosáhlo naprosto fenomenálního úspěchu a udělalo z THE OFFSPRING hvězdy mezinárodního formátu. Prodalo se ho neuvěřitelných 11 miliónů kusů, což je číslo, jakého dosahují jen ty největší mainstreamové hvězdy, jako např. Madonna a nebo Celine Dion. A co že to způsobilo takový poprask? Nebylo to nic tak výrazně převratného, to jen THE OFFSPRING dovedly ty své energické vypalovačky s chytlavými chorusy téměř k dokonalosti. Navíc se v pravý čas strefili do hudebního vkusu nové, nastupující generace teenagerů. Rychlejší skladby mají hutnější, téměř hardcoreový zvuk, naopak v těch pomalejších se objevily vlivy ska, latinské ameriky a dokonce i hard rocku. Deska obsahovala dva první velké hity, píseň "Come Out And Play" a především "Self-Esteem", s výborným melodickým chorusem a rozvernou basou.

Idioti z Green Day

Jejich komerční úspěch měl však i své stinné stránky. "Drželi jsme se stranou koncertů jako Lollapalooza nebo Woodstock. Velice dobře jsme zvažovali, jestli dát naši fotku na obálku časopisu nebo ne." "Nechtěli jsme, aby se z nás stala plakátová kapela. Maximálně jsme se věnovali koncertování," The Offspring se zanedlouho společně s Green Day stali ústředními skupinami punkového boomu. Styly vstávají a po několika letech na výsluní zase odcházejí do nižších pater, to je nekonečný hudební koloběh. Album se prodávalo tak rychle, že se i zaměstnanci velkých firem začali zajímat, proč ta děcka kupují nějakou punkovou muziku. The Offspring točí dvě videa: "Self Esteem" a "Come Out And Play" , která se stávají hity na MTV. Začíná šílený kolotoč koncertů, rozhovorů, focení atd. ". Lidé jsou od přírody závistiví a velice rychle mění svůj názor na "punkové" zbohatlíky. Dexter uvádí příklad: "S Green Day jsme se znali hodně dlouho. Když jsme začali prodávat v milionových nákladech, přestali se s námi bavit. Osobně jsme se nijak nezměnili, protože se známe dlouhou dobu. Ostatní však změnili pohled na nás.

Nechutné kšefty

 Idylka byla porušena na přelomu let 1994-1995, kdy došlo ve vztazích vydavatele, tedy firmy Epitaph zastoupené šéfem Brettem Gurewitzem, a The Offspring ke zkratu. Brett byl určitě namlsán dobrým prodejem alba Smash a jako každý obchodník chtěl zákonitě více. Přestože se THE OFFSPRING u Epitaph cítili výborně a nehodlali na tom nic měnit, majitel labelu Brett Gurewitz měl s nimi jiné plány. Chtěl z jejich úspěchu vytřískat ještě mnohem víc a bez vědomí kapely začal jednat s velkými vydavatelskými firmami jak v Americe, tak i v Evropě. "My jsme rozhodně netoužili potom, stát se "velkou" kapelou a mít v programu vystupování ve nějakých stupidních TV show", vzpomíná Dexter. Brett nám nakonec nabídnul velice lukrativní smlouvu, která bohužel obsahovala několik zásadních háčků. Nemohli bychom podle ní nahrát žádnou cover verzi, což by vlastně znemožňovalo Ronovi hrát v jeho druhém projektu SPPINING FISH a nám jako kapele přispívat na různé kompilace. Nejhorší byla ale klauzule, která říkala, že v případě našeho úmrtí by veškerý zisk připadnul Brettovi. To byl ale hnus!! V podstatě nás tím donutil odejít od Epitaph. Odešli jsme ke Columbii ne proto abychom zbohatli, ale protože jsme někam odejít museli!!" Jak je vidět, tak nejenom u nás platí, že: "Úspěch se neodpouští." Přitom THE OFFSPRING neudělali nic jiného, než že nahráli tu nejlepší desku, jaké byli v té době schopni a jejich fanoušci to ocenili tím, že si tu desku prostě koupili.

Začíná nová etapa

 Kapela se ale paradoxně ocitnula na pranýři a odvrátili se od ní jak někteří ortodoxní fans, tak i některé podobně stylově orientované kapely, které prostě neměly to štěstí (a nebo schopnosti) takového úspěchu dosáhnout sami (GREEN DAY). Prvním albem pro nového vydavatele se stalo IXNAY ON THE HOMBRE (97) a pochopitelně nebylo tak komerčně úspěšné, jako to předchozí. Ve skutečnosti ale nebylo o nic horší. Jeho jedinou vadou bylo, že nepřineslo nic převratně nového a že se jim nepodařilo napsat tak melodicky chytlavé písně, jako na "Smash". Přesto 3 miliony prodaných nosičů byl slušný úspěch, co by za to jiní dali. ". Deska byla nahrána ve studiích El Dorado, které vlastní Dave Jerden. Právě toho si také skupina vybrala za producenta. Hudebně to byl stále punk rock, na jaký si všichni fandové The Offspring zvykli. "Nechtěli jsme zůstat na místě. Neudělali jsme žádnou drastickou změnu stylu a vyzkoušeli několik nových věcí. S albem jsme maximálně spokojeni.

Pohodové období

" V té době zakládá Dexter společně s Jello Biafrou (DEAD KENNEDYS) založil charitativní organizaci FSU, která bojuje za práva utiskovaných lidí a také svůj vlastní nezávislý label Nitro Records. "Vesměs to byl jeho nápad, který jsme společně zrealizovali. Je fajn pořádat charitativní koncerty, jejichž výtěžek pak pomůže těm, kteří to potřebují nejvíce. V roce 1998 se The Offspring také zúčastňují natáčení bizardní hororové komedie "Idle Hands" . Dexter a spol. tam vystupují jako kapela školní akci těsně před tím, než vypukne totální apokalypsa. K této příležitosti také natočili v domácím studiu bubeníka Rona dvě skladby pro tento film. Ze svého debutového alba si vzali píseň "Beheaded" a od punk rockových monster The Ramones si půjčili hitovku "I Wanna Be Sedated".

Americana......my way

 Na podzim roku 1998 vychází v pořadí již páté album skupiny The Offspring s názvem AMERICANA, které opět bylo nahráno ve studiích El Dorado, producentem byl znovu Dave Jerden a pod výtvarnými pracemi je podepsán Frank Kozik. "Posledně jsme měli mezi deskami asi tříletou pauzu," vzpomíná Dexter. "Hodně jsme cestovali a koncertovali, no a po odpočinku jsme začali pracovat na nových věcech. Tomu všemu jsme se chtěli nyní vyhnout." Tohle album se stalo pomalu ještě větším trhákem než Smash, čísla prodejnosti se vyšplhala opět až k 12 milionům! Vše odstartoval skvělý singl "Pretty Fly (for a white guy)", který se stal nejčastěji kopírovanou skladbou ve formátu mp3 z internetu a obsadil první místo ve většině hitparád po celém světě. Následovala ho proletářská halekačka "Why don't you get a job?", mezi další výborné písně také patří "The kids aren't allright" a "She's got issues".V závěru desky se vyskytla drobná anomálie,přes 8 minut trvající hardrockový epos‘‘Pay The Man‘‘,silně načichlý psychydélií a orientem. Fanoušci jenom čuměli.Toto album mělo ještě větší uspěch než Smash,prodalo se ho více než 12 milionů kousků! Mezitím probíhá opět celosvětové turné se zastávkami třeba na festivalu v Readingu či Woodstocku. The Offspring také dostávají cenu evropské MTV za nejlepší rockový výkon.

Klesání do průměru

 Po skoro přesně dvou letech je připraveno v pořadí šesté studiové album CONSPIRACY OF ONE ,které jakoby je vrátilo zpět na startovní čáru.Je to přímočará,št´avnatá,jednoduchá a jako perfektně promazaný stroj jedoucí album,přestože postrádala nějaký výrazný rádiový hit,myslím,že fanoušky v žádném případě nezklamala.Ale vydání této desky předcházely nemalé problémy. Kapela, známá svou podporou volného šíření hudby a serveru Napster, chtěla toto album dát nejprve volně stažitelné na internet a dokonce vyhlásila soutěž o milion dolarů z vlastní kapsy pro jednoho šťastného vylosovaného uživatele internetu, který si album zkopíruje. To se ovšem velmi nelíbilo vydavatelství Columbia respektive Sony music. Obě strany si hrozily soudními žalobami až došlo ke kompromisu. Před oficiálním vydáním desky 14.11.2000 byl na internet dán pouze singl "Original Prankster".Album obsahuje také interaktivní stopu na níž jsou čtyři videoklipy z Americany a dva komponované videoklipy z nového alba a jsou to "Original Prankster" a "One fine day". Také obsahuje upoutávku na videokazetu (či DVD) s názvem "Huck it!" plánovanou na jaro roku 2001. Pomocí tohoto CD se lze dostat na internetové stránky "The Offspring Nation" , kde jsou exkluzivní videa, fotky, novinky atd.

A zase ta komerce

 O tomto albu se naskytuje plno dohadů, že The Offspring jsou čím dál tím více komerční. Tyto názory však mohou vznikat pouze v dnešní chytlavé společnosti, kdy někdo něco řekne a všichni se toho chytnou, aby nebyli k smíchu. Dnes někdo zahraje něco víc melodického a měkčího a všichni ti "drsný týpci" (jak si o sobě myslí) řeknou, že je to jenom pro prachy. Ten kdo si pozorně přečetl historii této kapely, se nemůže o komerci téměř ani zmínit.

Singly a návštěva Prahy

Ale to už je zase o něčem jiném. Ať si o tom každý z nás udělá svůj vlastní obrázek. Ihned po vydání alba přišlo již tradiční světové turné. Po nevelké době zavítali opět i do Čech, kde měli 19.6.2001 v Pražské Paegas Aréně dle mého názoru velice úspěšný koncert. Málo kdo asi ví, že po tomto albu ve světě kolovali jisté diskuze o tom, že se skupina The Offspring ROZPADNE!!! Tyto informace byli zveřejňovány převážně na německém internetu. Kdo ví zda pocházeli z pravdivého či smyšleného zdroje, ale nakonec bylo ohlášeno, že k tomuto aktu díky bohu nedojde. Jak už to bývá i u CO1 nálsedovaly nějaké ty singly „Original Prankster", "Want You Bad", "Million Miles Away" a v poslední řadě singl s novou písní "Defy You". Tato píseň byla vytvořena pro film "Orange County", který byl dokončen v lednu 2002. Nahrávání singlu bylo uskutečněno stejně jako poslední album s producentem Brendanem O'Brienem. Na singlu také ještě naleznete cover verzi písničky "One Hundred Punks" od skupiny "Generation X".

Bolestný odchod

 V řadách THE OFFSPRING došlo na jaře 2003 k zásadní změně. Po více jak 15 letech odešel z kapely bubeník Ron Welty, aby se mohl naplno věnovat svému vedlejšímu projektu STEADY GROUND. "Z počátku to bylo všechno trochu divné, dělat dál věci bez Rona", komentuje jeho odchod Dexter, ale jinak to asi nejde. Přejeme mu všechno dobré a doufám, že s ním ještě pár věcí v budoucnu nahrajeme."

Čínská demokracie

Sedmé studiové album mělo původně vyjít na jaře letošního roku a jeho název měl být "Chinese Democracy", tedy stejný, jako už 3 roky avízované "nové" album GUNS´N´ROSES. Zástupci této kapely začali ihned vehementně protestovat a požadovali, aby THE OFFSPRING název svého alba změnili. "Nikdy jsme vážně neuvažovali o tom, že jej takto nazveme", směje se Dexter. Ale stejně bychom měli mít právo to udělat. Chránit autorským právem název písně nebo alba je úplná blbost. To by jste museli myslet na všechny písně, obsahující slova "miluji tě" a nebo "dítě". V minulosti tato situace už pochopitelně několikrát nastala a nikdy to nebyl žádný problém. Namátkou např. název desky "Home" použili SPEARHEAD (94), DEEP BLUE SOMETHING (95), SEVENDUST (99) a v poslední době třeba DIXIE CHICKS (02). Takový Fred Durst (LIMP BIZKIT) zase dokáže vymyslet pro jedno album hned 6 názvů. Řekl bych, že název desky je to poslední, na co by kapela měla při nahrávání nového alba myslet. Žádný problém. Ale už jsme si pomalu zvykli na to, že u GUN´S je v posledních letech všechno postavené na hlavu.

Tříska

 "Nakonec jsme jej nazvali "Splinter", protože máme pocit, že jednoslovné názvy se lidem líbí nejvíc (Smash, Ignition, Americana)". Nahrávalo se v Los Angeles a Atlantě a produkce se ujal osvědčený Brendan O´Brien (PEARL JAM, RATM). "Byla to už naše druhá spolupráce a právě proto nám to teď klapalo naprosto perfektně, pochvaluje si Dexter. "Ve studiu vládla absolutní pohoda, dodává Noodles. Nedělali jsme z toho žádnou vědu. Snažili jsme se zkrátka vytvořit něco, co bude znít lépe, než ta deska předtím. Je to přece jenom rock and roll a ne žádná operace mozku a nebo jaderná fyzika". Za bicí usedl Josh Freese (ex THE VANDALS), který jinak v současnosti působí u A PERFECT CIRCLE. Mezi hosty se na novém albu objevili třeba Jim Lindberg (PENNYWISE) a nebo Jack Grisham (TSOL), kteří dostali na starosti doprovodné vokály ve skladbách "The Noose" a "Da Hui". "První singl z alba "Hit Hat" má hip-hopový rytmus s punkovým chorusem a taky jsme do toho zamontovali funkadelic klávesy, jaké kdysi mívali DEVO, říká Dexter. Je to něco, co jsme předtím nikdy nedělali, ale na druhé straně je tam taky spousta rychlých punkových písniček a taky jedno malé překvapení". Tím překvapením má asi na mysli poslední skladbu "When You´re In Prison", která se nese v duchu swingujích barových kapel z 30. let minulého století. Pikantní na tom je, že ten vokál patří skutečně Dextrovi. "Vždycky se snažím do naší hudby přihodit nějaké nové věci". Zatímco hudba působí téměř veselým a bezstarostným dojmem, texty už většinou takové nejsou. Zabývají se spíše vážnými věcmi, jako je rozpad rodiny, sebevražda, paranoia, odcizení, znásilnění... a přestože to není právě nic veselého, převládá jakýsi zvláštní druh černého humoru.

Klasika

Jinak je ale v táboře THE OFFSPRING vše při starém a vy se můžete těšit na šťavnaté, energeticky nadupané písničky, z nichž největší šanci na hit má podle mě chytře udělaná píseň "Spare Me The Details", nakopnutá svižným rytmem hbitě kmitající akustické kytary a především výbornou melodickou linkou, která vám uvízne v paměti ještě dlouho potom, co tato skladba skončí. Na druhé straně taková "Da Hui" je pořádný vytěrák. Nekompromisní, minutu a půl trvající punkový poryv, víc energický než agresivní, který smete se stolu všechny námitky.

Konec vždy skrývá nový začátek

Hned po vydání nového alba se THE OFFSPRING objevili v Evropě na takovém listopadovém mini turné po klubech, po němž následovalo stejně krátké turné po USA. V lednu příštího roku by se měli vrátit zpět do Evropy, tentokrát na delší dobu, v létě pak chtějí absolvovat nějaké evropské letní festivaly, tak doufejme, že je uvidíme i u nás. Na koncertech je v současné době doprovází bubeník Atom Willard, který dříve působil v kapelách MOTH, THE ALKALINE TRIO a nebo MELISSA AUF DER MAUR. THE OFFSPRING celosvětově prodali více jak 32 miliónů nosičů, aniž by přitom jakkoliv slevili z toho, s čím původně do hudebního show businessu vstoupili. Stali se jednou z první neo punkových kapel, která začala nahrávat desky u velké vydavatelské firmy a stejně jako kdysi oni vzhlíželi ke svým vzorům, tak i dnes vzhlíží další generace teenagerů k nim. "Jsme šťastní, že jsme pořád na večírku", říká Dexter. Pokoušíme se prostřednictvím naší hudby oslovit další generaci a pomoci jim najít jejich vlastní identitu v uniformní konformitě současného světa. Nevím, jak dlouho ještě budeme hrát, ale pokud by to mělo skončit už zítra, budu i tak vděčný za to, že jsme to mohli dělat tak dlouho". Tak jako tak je "Splinter" posledním albem pro Columbii, takže to příští by mohlo vyjít třeba už na vlastní značce Nitro Records? Necháme se překvapit.